Vtipy o vojně

„Vojáci - když teď takhle stojíme - vpravo je východ, vlevo západ a za námi jih. Co je před vámi?”
„Civil!”

„A teď mi, vojíne, povězte, co ve válce znamená slovo strategie.”
„Prosím, pane poručíku, to je to, když nám ve válce dojde střelivo a my, abychom nepřítele oklamali, střílíme pořád dál.”

Přijde mladík domů: „Mami, odvedli mě na vojnu.”
Maminka: „Proboha, kdo?”

Rotmistr řve: „Vojín Novák, vy jste si stěžoval, že máte v omáčce hlínu?! Víte, od čeho tu vlastně jste?”
„Ano, pane rotmistře - jsem tu proto, abych bránil vlast, a ne proto, abych ji po kouskách užíral.”

„Seržante, zjistěte mi, co je v civilu zač ten vojín Novák. Všiml jsem si, že po každé ostré střelbě utírá otisky prstů ze zbraně.”

Mladík, právě odvedený, projevil přání sloužit u námořnictva.
„Umíte plavat?” zeptal se ho předseda komise.
Odvedenec se polekal: „To už nemáme žádné lodě?”

V přijímači dělají nováčci kliky.
„Pane svobodníku, já už nemohu...” stěžuje si jeden vojín.
„Dobrá, zůstaňte dva centimetry nad zemí a odpočiňte si!”

Při nástupu říká velitel vojákům: „Kdo z vás se vyzná v hudbě, ať vystoupí z řady!”
Přihlásili se čtyři vojáci.
„Půjdete za panem generálem a vynesete mu piáno do osmého patra.”

Desátník se ptá vojína: „Z čeho je vyrobena hlaveň pušky?”
„Z oceli.”
„Dobře. A z čeho je vyroben závěr pušky?”
„Taky z oceli.”
„Špatně!”
„Jak to, špatně?”
„Podívejte se, vojíne, co máte napsáno v příručce: Závěr je vyroben z téhož materiálu!”

Frantu pustili z vojny. Před kasárnami na něj čeká manželka. Přivítají se a hned do nejbližšího hotelu. V noci dělá na chodbě nějaký opilec hluk. Franta se probudí a vykřikne: „Sakra, tvůj manžel se vrací!”
Ona zamumlá ze spaní: „Klídek, ten je přece na vojně!”