Vtipy o totalitě - různé

Prodám kalkulačku sovětské výroby. Zn.: Propanbutanová náplň zdarma!

Do dotazníku napsal pan Wassermann, že jeho otec byl horník. Zavolá si ho kádrovák: „Prosím vás, pane Wassermanne, co to tu píšete za bláboly, přece každý ví, že váš otec byl bankéř.”
„No, a řekněte, nebyl to zlatý důl?”

Přijde pan Slabihoudek do kavárny a žádá číšníka: „Pane vrchní, přineste mi prosím kávu a Rudé právo.”
„Lituji, pane,” omlouvá se číšník, „ale tenhle plátek už dávno nevychází.”
Za chvíli však host volá znovu: „Pane vrchní, co je s tím Rudým právem?”
„Pane, vždyť jsem vám to řekl, že tyhle noviny už nevychází.”
„Já vím,” na to host. „Když ono se to tak krásně poslouchá.”

Macecha vyhnala v zimě Marušku, ať jí donese jahůdky. Ta šla, až na pasece našla měsíčky. Ti jí ale vysvětlili, že zadarmo nic není a že jim musí dát, že od každého dostane jahůdku. Když ji všichni objeli, tak Maruška spočítala jahůdky a bylo jich 13. Tak se ptá: „Kdo byl ten třináctý?”
A vzadu se ozvalo nesměle: „To jsem já, měsíc československo-sovětského přátelství!”

Učitelka občanské nauky povídá dětem: „Děti, v Kambodži jsou hrozná sucha. Řekněte svým rodičům, aby vám dali 10 korun a přineste je zítra do školy - přispějeme Kambodži na pomoc.”
Druhý den všechny děti přinesou 10 korun, až na Pepíčka. „Pepíčku, jak to, žes nepřinesl 10 korun na Kambodžu?” ptá se učitelka.
„Můj táta řekl, že když jsme měli suchou zahradu, nikdo nám také nepomohl,” odpověděl Pepíček.
Po třech měsících učitelka povídá dětem: „Děti, v Kambodži jsou příšerné záplavy, přineste zítra 10 korun na pomoc.”
Opět všechny děti přinesou, až na Pepíčka.
„Můj táta říkal, že když jsme měli zaplavenou zahradu, také nám nikdo nepomohl,” řekl Pepíček.
O tři týdny později povídá učitelka dětem: „Děti, v Kambodži zakládají komunistickou stranu, přineste zítra 10 korun na pomoc.”
Druhý den všechny děti přinesou 10 korun, až na Pepíčka, který přinese 100 korun.
„Sto korun?” diví se učitelka. „Tomu nemohu uvěřit. Proč tolik?”
„Můj táta řekl, že jim musíme pomoci, že horší neštěstí už je nemohlo postihnout,” řekl Pepíček.
Po třech dnech přišel Pepíček za učitelkou: „Táta si přečetl v novinách, že v Kambodži žádná komunistická strana není a chce zpět těch 100 korun.”
„Možná tam žádná komunistická strana není,” řekla učitelka, „ale jsou tam všichni lidé hrozně chudí.”
„Jak je to možné, když tam není komunistická strana?” zeptal se Pepíček.

Medvěd měl hodně plynu a oslové to věděli. Ptali se medvěda: „Kolik máš plynu?”
„Na věčné časy!”
„Dáme ti vodku, dáš nám za to plyn?”
„Dobrá.”
Oslové hospodářství předělali na plyn, medvěd však plyn nedodal, protože si uvědomil na rozdíl od oslů, že nic není na věčné časy!

Za totalitního režimu si povídají dva chlápci v hospodě: „Já mám bráchu na železnici, jezdí tam s těma novejma mašinama, co je nedávno vyrobili. Tak jsem si říkal, že se za ním skočím podívat na stanici. Přijel tam s takovým krásným novým vlakem, akorát že byl celej od obilí. Povídám mu: Člověče, kde jsi s tím jezdil? Vždyť máš všude obilí, za kapotou, v komíně, všude máš napadaný ty zrníčka. A on mi odpoví: No to se má tak. Dneska si to tak hasím 150 km/h po tý nový železnici a najednou 100 metrů přede mnou stojí na kolejích Jakeš. Schválně, co by jsi udělal na mým místě? Já jsem mu řek: No tak já nevím no, při tý rychlosti, ten vlak se blbě brzdí, no tak bych ho asi normálně přejel. Brácha mi odpoví: No vidíš! A ten blb mi zdrhnul do pole.”

Hokejové utkání mezi ČSSR a SSSR. Tribuny šílí: „Do toho, bijte Rusy...”
Štrougal si zavolá pořadatele s požadavkem, aby situaci uklidnil. Pořadatel se snaží: „Klid. Prosím o klid. Žádám o klid...”
Štrougal to už nevydrží, přiletí k mikrofonu a zařve: „Tady předseda vlády. Ještě někdo jen pípne, nechám ho zavřít, až bude černej!”
Skutečně nastane absolutní klid, když tu se do toho ticha ozve podrazácký hlásek: „A stejně má Vondráčková malý prsa, HEČ!”

Sovětský svaz, rok 1985. Přijde zákazník do řeznictví: „Nařežte mi prosím 100 gramů šunky.”
„Doneste, nařežeme.”

Policajt se ptá chlapečka: „Proč se tak koukáš na ty lidi tady?”
Chlapeček odpovídá: „Já hledám soudruha Lenina.”
Policajt: „Ale ten už dávno zemřel.”
Chlapeček: „Nám učitelka ve škole říkala, že Lenin je věčný.”
Policajt: „No jo, ale tady jsi v Žitný!”