Vtipy o totalitě - různé

Politické školení, a lektor se na závěr ptá: „Tak soudruzi a soudružky, máte ještě někdo nějaký dotaz či nějakou připomínku? Tamhle soudruh vzadu se ptá.”
„Prosím, je Marx obydlen?”

Za totality se v jedné cele sejdou tři chlápci. První říká: „Já jsem tady proto, že jsem chodil pozdě do zaměstnání. Že prý jsem se tak snažil snížit produktivitu práce.”
Druhý na to: „To mě zavřeli, že jsem chodil do práce moc brzo. To prý dokazovalo, že jsem kapitalistický špión.”
A třetí: „Já jsem tady kvůli tomu, že jsem do práce chodil vždycky přesně na čas. Říkali, že to dokazuje, že mám americké hodinky.”

Pepíček přichází první den ze školy.
„Tak co,” zajímá se otec, „jaké to bylo?”
„Fajn,” připouští dítě školou povinné, „všechno, co nám soudružka učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?”
„Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej: Byl jednou jeden velký muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov. A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa a ten se jmenoval Stalin. Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili. A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou revoluci. Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu...”
Pepíček se chytá za hlavu a volá: „Jéžišimarjá, to je ale bordel!”
„Výborně,” na to otec, „tak jsi to přecejen pochopil.”

V dávných dobách na ministerstvu vnitra: „Potřeboval bych výjezdní doložku do Ameriky na tři dny.”
„Jenom na tři dny?”
„Jeden den na cestu tam, druhý den zastřelím tetu a třetí den na cestu zpět.”
„To vám ta teta tak vadí?”
„Mně ani ne, ale vám ano.”

Potkají se dva známí: „Ahoj, kde jsi byl?”
„By-by-by-byl jsem v ro-ro-ro-rozhlase.”
„A co jsi tam dělal?”
„Ko-ko-ko-ko-konkurs na hla-hlasatele.”
„A jak to dopadlo?”
„Bl-bl-blbě, to-to víš, ne-ne-nejsem ve straně!”

Víte, kolik měří správný komunista?
O hlavu míň.

Proč totalitní režimy potírají všemi prostředky homosexualitu?
Protože v totalitních režimech má monopol na buzeraci jenom vláda.

Chang Man Yong, který pracuje v zemědělském družstvu, vyrazí jednoho dne na ryby a má štěstí. S povznesenou náladou se vrátí domů a ukazuje ženě úlovek: „Podívej na ni. Dáme si ji dnes smaženou?”
„Nemám olej na smažení,” odtuší žena.
„Tak ji uvaříme,” navrhuje muž.
„Nemáme hrnec!”
„Tak ji ugrilujeme.”
„Nemáme ani dříví!”
Dopálený Chang Man Yong jde zpátky k řece a hodí rybu do vody. Ryba celá šťastná vystrčí hlavičku z vln a radostně zvolá: „Ať žije generál Kim Čong-il!

Váňa přijde navštívit Péťu. Povídají, vodku popíjejí a vyprávějí si politické vtipy. Péťa pak vstane a že uvaří kávu. Sedne si v kuchyni a mele kafe na ručním mlýnku.
Váňa ho zahlédne a ihned jen tak bez kabátu vyrazí ze dveří na ulici a pádí, co mu nohy stačí!
Péťa běží za ním a volá: „Co blázníš?”
Váňa se jen v běhu otočí: „Ty grázle. Já myslel, že jsi kamarád a ty hned telefonuješ na KGB!!!”

Ze sovětské Bible: „Na začátku se soudruh Bůh procházel po ulicích Moskvy...”