Vtipy o světových válkách

Dva Češi byli v roce 1944 odsouzeni za šeptanou propagandu ke smrti zastřelením. Na poslední chvíli je rozsudek změněn na šibenici. Už se smyčkou na krku se jeden obrátí k druhému: „No, vidíš, tak jsem měl pravdu! Dochází jim munice.”

Prodám francouzskou pušku z 2. světové války.
Zn.: Nepoužitá, jen odhozená.

Konferenční hovor v mezinárodní firmě.
Německá manažerka: „Příští konferenční hovor uděláme 8. května.”
Francouzská manažerka: „To nemůžeme, to máme svátek.”
Česká manažerka: „My máme taky svátek.”
Německá manažerka: „Proč my nemáme taky svátek?”
Německý manažer: „Protože jsme prohráli.”

Paní učitelka zkouší žáka: „Hlavní město Ruska.”
Chlapeček: „Berlín.”
„Hlavní město Anglie.”
Chlapeček: „Berlín.”
„Hlavní město Francie.”
Chlapeček: „Berlín.”
„Výborně, Adolfe.”

V hospodě v Newcastlu sedí německý tirák a rýpe, jak jsou britští řidiči pomalí.
„Já naložím náklad v Hamburku, projedu Holandsko, Belgii, vyložím náklad v Newcastlu a do dvou dnů jsem zpátky v Hamburku.”
Děda sedící u sousedního stolu povídá: „To já jsem za svejch mladejch let ráno naložil náklad v Newcastlu, dopoledne jsem ho vyložil v Hamburku a ještě jsem to stihl zpátky do Newcastlu na oběd.”
„Vážně?” zarazí se Němec. „A co jste to řídil?”
Děda suše ucedí: „Lancaster.”

Nejpohostinnější národ na světě jsou Rusové. Za 2. světové války provedli Němce po celé své zemi, ukázali jim Moskvu a doprovodili je až domů.

„Kdo tam?”
„Partyzáni!”
„A kolik je vás?”
„Zweiundzwanzig!”

Spejbl s Hurvajsem jdou městem. Na ulici vidí hromady kovového šrotu - dar Říši na podporu válečného úsilí.
„Tati,” ptá se Hurvínek, „to je volovo?”
„Mlčíš, kluku sakramentská! To je přece Vůdcovo.”

Takhle Žid je v koncentráku, a jde k vratům a leze přes ně. Spatří ho dozorce a řekne: „Žide, co lezeš přes ta vratatatatata!”

Francouzská armáda dává pušky do výprodeje a inzeruje je textem: „Nikdy se z nich nestřílelo, jen jednou spadly na zem.”