Vtipy o Skotech

Stěžuje si v milionářském klubu zámožný Skot: „Chtěl jsem ušetřit za pozemek, tak jsem si postavil dům přímo pod mostem. Ale že se mi to pěkně vymstilo, všichni si teď o mně myslí, že jsem bezdomovec!”

Skotští manželé se zachránili na pustém ostrově z lodi, která se potopila. Po půl roce byly z šatů hadry a jídlo snědeno. Oběma se zdála budoucnost velmi temná.
„Doufám, že už to nemůže být horší,” pravila žena.
„Ale ano, mohlo by to být horší,” poznamenal manžel, „kdybych nebyl prozíravý a koupil zpáteční jízdenky...”

Skot MacDonald vstoupil do tramvaje s velkým balíkem.
„Co budu platit?” zeptal se udýchaně.
„Za sebe penny, za balík dva penny,” řekne průvodčí.
MacDonald rozbaluje balík a povídá: „Můžeš vylézt, Hary! Ono to vyjde lacinějc, když si sedneš na lavici...”

Skot Charlie Madson z malé vesničky u Aberdeenu navštívil Londýn. Když vystupoval na nádraží, ptal se ho šofér: „Taxi, pane?”
Byl rezolutně odmítnut.
Když si Charlie prohlédl pamětihodnosti Londýna, pokračoval v cestě do Doveru. Jakmile vystoupil z vlaku a vyšel před nádraží, slyšel známý hlas: „Taxi, pane?”
„Ne, nechci,” zlobil se Charlie. „Řekl jsem jasně ne již v Londýně, a to jsem myslel doopravdy. A nesledujte mě!”

Taxikáři ve skotském Aberdeenu se stala vážná dopravní nehoda. Druhý den o tom přinesl místní tisk zprávu. Z cestujících byly dvě ženy a tři muži ponecháni v nemocničním ošetřování, ostatních devět bylo po ošetření propuštěno do domácího léčení...

Novináři se ptali skotského žokeje, proč si kupuje jen jednu ostruhu. Vysvětlil to: „Kupovat dvě ostruhy je zbytečné vyhazování peněz. Když pobídnu jednu půlku koně, tak ta druhá přece stejně musí s ní...”

Uvažoval pekař Jenkins ze skotského Perthu, že by mohl vydělávat, kdyby dělal v koblihách větší díry. Ale když to pořádně rozvážil, že by musel větší díru obalit větším množstvím těsta, tak zůstal raději při starém...

Na skotské pobřeží vyvrhlo moře zapečetěnou láhev, v níž bylo psaní tohoto znění: „Naše loď Elsinore z domovského přístavu v Aberdeenu ztroskotala a potopila se. Pět se nás zachránilo na ostrově, jehož jméno neznáme, na 142. stupni západní délky a 23. stupni jižní šířky. Pokuste se nás najít. Pozdravujte všechny doma. Patrick MacCracen.
P.S. Buďte tak laskavi a tu láhev potom doručte mému bratrovi Johnovi - je zálohovaná...”

Výletní loď se zahraničními turisty se blíží po okružní jízdě pozdě v noci ke skotskému přístavu Dundee. Cestující, kteří se nacházeli na palubě, viděli zvláštní úkaz a sice, že v přístavním městě blikají světla na přeskáčku ve velmi krátkých, snad dvousekundových intervalech. Jedna z přítomných dam se na tento zvláštní úkaz ptala kapitána, co to má znamenat. Ten to vysvětlil: „Víte, vážená, Skoti jsou velmi šetrný národ. A večer když čtou v posteli knížku, no a aby ušetřili za elektřinu, tak před otočením stránky zhasínají lampičku...”

Skotský táta připravuje svému šestiletému synovi snídani.
„Patricku, budeš chtít čaj, kakao, nebo mléko?”
„Tati, dal bych si čaj.”
Otec mu do hrnku zavěsí sáček s čajem a zalije horkou vodou. Klučina sedí a dívá se upřeně do hrnku.
„Tati, ten sáček vůbec nebarví!”
Otec na to: „To je zajímavé, tvůj nebožtík děda ten sáček používal víc jak dva roky, já ho používám něco přes rok, ale našemu mladému pánovi prý najednou nebarví...”