Vtipy o řeznících

U řezníka: „Tak hoď sebou, Lojzíku! Zlom panu Hubáčkovi kosti, rozřež mu ledvinu, natluč kýtu a dej mu to do koše!”
„Hned, pane mistře! Jen co přeseknu paní učitelce telecí nohu!”

Zabíjí šilhavý řezník prase, pomocník se ho ptá: „Bijete vždycky tam, co se díváte?”
„Ano!”
„Tak si radši to prase podržte sám!”

Vypráví řezník: „Já vůl jsem vzal ty svoje dvě telata na bál, seděly tam celou noc jako dvě krávy a žádný z těch hovad si pro ně nepřišlo! Nejsem prase, abych příště šel s nima mezi takovej dobytek!”

„Ty si ty svoje ponožky snad věsíš do udírny,” zlobí se na řezníka manželka. „Jinak si nedovedu vysvětlit, že jsou tak uzené!”

Tuhle jsem se v řeznictví naučil jeden dobrý trik na prodavače. Přede mnou stála ve frontě starší paní a požádala prodavače o větší kus jehněčího. On sáhl do boxu, vytáhl kus masa, hodil ho na váhu a povídá: „Tenhle by byl za 160 korun.”
„Obávám se, že ten je moc malý. Nemáte větší?”
Řezník vzal kýtu, odešel dozadu a chvíli počkal. Bylo zřejmé, že ten kousek je poslední, co má. Vrátil se, hodil maso na váhu a povídá: „Tenhle by měl být lepší. Bude za 190.”
Už jsem se chystal ho pořádně sprdnout, když jsem viděl, jak se ta stará paní studeně usmála a povídá: „To je skvělé, vezmu si oba.”

„I když jsem v zástěře, nic nezastírám,” dušoval se řezník.

„A to vepřové je čerstvé?”
„Samozřejmě, ještě včera to prase kašlalo.”

Proč jdou dva řezníci do sadu?
Bude sado maso.