Vtipy o mužích a ženách

Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí (a ne zrovna klidně) mladá posluhovačka. Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát.
Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: „Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a...”
„Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!”
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: „Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě.”

Pokud dítě poslouchá otce, určitě si o tom myslí svoje.
Pokud žena poslouchá muže, tak určitě mluví o zvýšení výplaty.
Pokud muž poslouchá ženu, tak určitě skončil jeden fotbalový zápas a další ještě nezačal.
Pokud tchyně poslouchá zetě, tak se určitě jedná o cizího zetě.

Proč nemůže jezdit svině na kole?
Protože má krátké nohy!
A proč nemůže jezdit tchyně na kole?
Protože je svině!

Manželka k manželovi: „Byla jsem hloupá, že jsem si tě vzala!”
„A teď jsi moudřejší?”
„Ano.”
„Vidíš, za co mi můžeš být vděčná!”

„Proboha, jak to, že v lednu kupuješ melouny?”
„Tchyně říkala, že by za meloun dala půl života, tak jsem vzal pro jistotu dva!”

Chlápek chce k policii: „Co byste udělal, kdybych vás poslal zatknout vaši manželku?”
„Začal bych shánět posily!”

„Paní Nováková, ten váš syn je ale tak podobný vašemu manželovi!”
„Ano, sama se tomu velmi divím.”

„Mohu vám říct, že moje tchyně je naprosto ideální tchyně,” chlubí se muž ve společnosti.
„Jak to?”
„Ještě jsem neslyšel vtip, který by na ni neseděl!”

Vyprávěla jedna žena: „Jedu domů autobusem, autobus je přeplněný, takže se vzdám ražení lístku a chci poprosit paní přede mnou, aby mi orazila. Ale jak ji nejlépe oslovím? Budu jí tykat nebo vykat? Na předposlední zastávce nevystoupila, takže jede až na tu poslední. Pořádně si ji prohlížím. Má s sebou láhev vína, takže jede určitě k nějakému muži. To víno není zrovna z nejlevnějších, takže to musí být hezký muž. U nás, na poslední zastávce bydlí ale jen dva hezcí muži - můj muž a můj milenec. K mému milenci nemůže jet, protože tam jedu já. Takže jede k mému muži. Můj muž má dvě milenky - Katrin a Andreu. Katrin je na dovolené, takže říkám: Andreo, můžeš mi prosím orazit lístek? - Ahoj, jasně, můžu, odkud mě znáš?”

„Že je to alkoholik, jsem zjistila až při prvním polibku,” stěžuje si paní na manžela, „ale to už jsem stejně byla v jiném stavu!”