Vtipy o mužích a ženách

Manželka: „Rychle, zavolej lékaře, může se mi něco stát, spolkla jsem knoflík.”
„Neboj se, neumřeš, aspoň budeš vědět, kde se nachází jediný knoflík v tomhle domě!”

„Proč se rozvádíš s manželem?”
„Protože máme odlišné religiózní názory.”
„???”
„Odmítám uznat, že můj manžel je ten jediný Bůh.”

Potká sousedka paní Novákovou: „Už jsem dávno neviděla vašeho manžela.”
„Je v nemocnici. Měl něco na kolenou.”
„Ekzém?”
„Ne, sekretářku!”

Jde pohřební průvod. Muži nesou rakev, otočenou bokem. Kolemjdoucí se ptá: „Upřímnou soustrast, jestli se můžu zeptat, kdopak vám zemřel?”
„Tchýně.”
„Aha. No jestli se ještě můžu zeptat, pročpak nesete tu rakev takhle bokem?”
„No když ji otočíme na záda, začne chrápat...”

Proč ženy žijí déle než muži?
Do nebe je nevezmou, do pekla se jim nechce, a tak se tady drží zuby nehty!

Stojí muž na balkoně a dává znamení tchánovi stojícímu na balkoně pod ním - ruka se vlní jako had.
Muž odpovídá stejným znamením, ale hýbá oběma rukama.
Volný překlad:
Otázka - „Je tam ta zmije?”
Odpověď - „Jsou tu obě.”

Paní Horákové zavolá po několika letech stará kamarádka.
„Slyšela jsem, že měl tvůj manžel nějakou autonehodu, je v pořádku?”
„Odpočívá v pokoji...”
„Oh, promiň. To jsem netušila... Je mi to moc líto.”
„Proč? Konečně si s někým můžu v klidu pohovořit... A on to stejně vždycky potřebuje, trošku se po obědě prospat.”

Řeknou si manželé, že půjdou večer na večeři. Manželka se doma připravuje, maluje se, voní se a obléká. Když už je hotová, postaví se před dveře a čeká - deset minut, dvacet minut, třicet minut. Vykašle se na to, lehne si na postel, svlékne se, odstrojí a po dvou hodinách zpoždění přijde opilý manžel a říká: „To snad není možný, já schválně přijdu o dvě hodiny později a ty ještě stále nejsi připravená?!”

Když jsem byl ženatý 25 let, podíval jsem se pozorně na svou ženu a řekl jí: „Drahá, před 25 lety jsme měli malý, laciný byteček, laciné auto, spali jsme na laciné pohovce a dívali jsme se na malou, černobílou televizi, ale zato jsem každou noc spal s krásnou, pětadvacetiletou, vášnivou blondýnkou. Teď máme přepychovou vilu, auto za padesát tisíc dolarů, krásnou velikou ložnici a plazmovou televizi, ale každou noc musím spát s padesátiletou ženskou. Tak se mi zdá, že ty teď do toho scénáře jaksi nepasuješ...”
Moje manželka je velice rozumná ženská. Řekla mi, ať si tedy najdu vášnivou pětadvacetiletou blondýnku a ona že už se postará, abych znovu bydlel v laciném bytě, spal na laciné pohovce a díval se na malou, černobílou televizi.

Ona: „Ahoj!”
On: „No konečně!”
Ona: „Chceš, abych odešla?”
On: „Ne, ne, hrabe ti? Už jen ta představa je hrozná!”
Ona: „Miluješ mě?”
On: „Samozřejmě, celé dny a noci.”
Ona: „A podváděl jsi mě už někdy?”
On: „Ne, nikdy, proč se tak hloupě ptáš?”
Ona: „A budeš mě líbat?”
On: „Jasně, při každý příležitosti!”
Ona: „A byl bys schopný mě někdy praštit?”
On: „Jsi se zbláznila, vždyť víš, jaký jsem!”
Ona: „Můžu ti důvěřovat?”
On: „Ano.”
Ona: „Miláčku.”
A teď si to přečtěte odspoda.