Vtipy o kultuře a umění

„Proč jsi na začátku představení odešel?”
„Uvaděč říkal: Držte si klobouky!, tak jsem si šel pro klobouk.”

Víte, co je horší než špatně zahrané country?
Country simultánně překládané do češtiny.

„Já přijdu do divadla pokaždé pozdě. Manželce trvá dlouho oblékání a pak mi ještě radí, kudy mám jet.”

Povídá umělec: „Herectví je dřina. Někdy dokonce musím hrát i kladné postavy.”

1960: „Chlapče, v rámci tohoto experimentu vás na malou chvíli uspíme.”
2016: „Dědo, tak už vstávejte!”

Rodinka si vyšla do divadla. Cestou si všimli, že tetička Julie si nechala doma svůj chrup. Když ji na to upozornili, poznamenala: „K čemu by mi byly zuby? Copak je Hamlet nějaká veselohra?”

Jeden mladý mnich se rozhodl, že odejde do horského kláštera a podstoupí těžkou zkoušku mlčenlivosti, která mu dovoluje říci jen dvě slova za deset let. Po prvních deseti letech jde za otcem představeným. Vejde do kanceláře, otec přikývne a on povídá: „Mizerné jídlo!”
Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich odejde. Uplyne dalších deset let a audience se opakuje, mnich tentokrát říká: „Tvrdá postel!”
Konečně po třiceti letech mnich předstoupí před otce se zamračenou tváří a říká: „Odcházím odtud!”
A otec se jen tak mírně usměje a povídá: „Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si jen stěžujete!”

Přijde muž ke zpovědi. Zpovídá se z hříchů a mezi jiným také říká: „Byl jsem na služební cestě, šel jsem do hotelu, ale měli jenom dvoulůžkový pokoj. Dali mi ho s tím, že musím souhlasit, když ještě nějaký host přijde, a nebudu se bránit tomu, že bude se mnou na manželské posteli. Když jsem usínal, přišel recepční, že mladá žena potřebuje nutně nocleh a není proti tomu, že bude spát v pokoji se mnou. S těžkým srdcem jsem souhlasil, ale s podmínkou, že mezi postelemi bude alespoň žehlící prkno. Když jsem ráno odcházel a viděl ji, bylo mi líto, že jsem to tak chtěl.”
Farář dal rozhřešení: „Celý měsíc denně deset otčenášů a třicet litrů vody vypít.”
Muž se divil proč.
„Synu, těch třicet litrů vody, to je k pití denní dávka vola, víš.”

Potkají se dva spisovatelé.
„Četl jsem váš poslední román, kdo ho za vás napsal?”
„A mne by zajímalo, kdo ho za vás četl...”

Jde muzikant do pekla a před branou ho čeká ďábel. Muzikant přijde k němu a ďábel mu dá nádhernou kytaru s jeho vlastním monogramem. Pak nasednou do úžasného bouráku a dojedou na stadion plný jásajících fanoušků. Ďábel ho dovede až na pódium, kde sedí s kytarou Kurt Cobain, druhou Jimi Hendrix a za mikrofonem stojí Janis Joplin. To už muzikant nevydrží, otočí se k ďáblovi a ptá se: „Jsem opravdu v pekle? To byl vždy můj sen, zahrát si s takovou kapelou!”
A ďábel říká: „Ano, to je peklo, tak se chop kytary a jedeme: Babaléjo la Mumuland...”