Vtipy o jídle, pití a neřestech

Sedí dva ožralí chlapi v hospodě, totálně na šrot, 10 piv, 5 rumů a tak... a jeden z nich povídá: „Poslouchej, já mám takovou schopnost, že dokážu ovládat cizí myšlenky.”
A ten druhý na to: „Ale to je blbost, kecáš...”
„Tak pojď ven a já ti to ukážu.”
Tak jdou ven a zastaví se před jedním barákem a ten první říká: „Tak hele, teď se chvilku zamyslím a budu se soustředit a pak se otevře tamto okno a vypadne odtamtud televize.”
„Ha ha, to určitě.”
„Tak sleduj.”
Stojí, přemýšlí, sbírá energii, soustředí se... a najednou se otevře ono okno a vypadne z něj televize.
„To je blbost,” odsekne ten druhý. „Tos měl dopředu domluvené.”
„Tak dobře,” pokrčí rameny první. „Teď ukaž nějaké okno a já to udělám znovu.”
Tak mu ukáže okno a ten první se postaví a soustředí se, sbírá energii, myšlenky... a nic.
„Vždyť jsem to říkal, žes kecal!” raduje se druhý.
„Tak počkej, ještě jednou.”
Tak zase stojí, přemýšlí, sbírá energii, soustředí se... a zase nic.
„Jasně, žes kecal, měls to domluvené!”
„Tak naposledy,” řekne první a zase se soustředí, přemýšlí, sbírá myšlenky, energii...
Najednou se otevře to okno, vyleze z něj chlápek s červenýma očima a zařve: „Sakra, já tu televizi fakt nemám!”

V hospodě: „Ten chlápek zmizel bez placení jako pára nad hrncem!”
„Nedivím se, byl pěkně spařený!”

„Pane číšníku, říkal jste, že to je maďarský guláš...”
„Vždyť to také je maďarský guláš.”
„Vážně? Tak proč je na spodku talíře napsáno Made in Russia?!”

„Moje žena je v tom,” prozrazuje kamarádům věrný pivař, „a je to vůbec poprvé, kdy se mi někdo v rodině může rovnat se svým pupkem!”

Přijde malý chlápek do hospody, sedne si vedle takového pořízka a zařve: „Pivóóó!”
Přiletí ruzzuřený vrchní a malý chlápek pokračuje: „Mně taky jedno, jestli smím prosit.”

Chlapík smutně kouká od dveří do hospody. Kolem jde další: „Copak, nemáš peníze?”
„Peníze bych měl, ale chuť ne.”

Sejdou se Čech, Rus a Němec v hospodě a dají si soutěž, kdo má silnější alkohol.
Němec se napije rumu a povídá: „Vidím pět židlí!”
Rus se napije vodky a ptají se ho: „Tak, a kolik židlí vidíš ty?”
„Deset!”
Nakonec se napije Čech slivovice.
„A kolik vidíš židlí?”
„No, podle toho v který řadě myslíš!”

Stěžuje si starý mládenec v kruhu přátel v hospodě: „Pomalu už začínám mít dost toho osamělého života bez ženské přítomnosti. Musím mýt a uklízet nádobí, vyprat si ponožky a košile, vynést kbelík se smetím, trochu zamést a převléknout postele... a za půl roku abych to dělal znovu!”

„Prosil bych skleničku čisté vody.”
„Děláte si srandu? Tohle je slušna putyka, tady minerálku nevedeme.”

„Pane číšníku, co je to za polévku, smrdí benzínem!”
„Tak to je bramboračka. Máme ještě zelňačku, ale ta smrdí chlórem.”