Vtipy o Angličanech

Přijdou tři Angličani do irské hospody, sednou si a objednají si pintu piva. Najednou si jeden z nich povšimne postaršího Ira, který v koutku hospody popíjí svoje pivo. Angličan ke svým kamarádům pronese: „Hele, jak toho blbýho Irčana vytočím.”
Přistoupí tedy k Irovi a řekne: „Svatý Patrik byl teplouš.”
Ir na to: „Fakt?” A dál už nic.
Angličan zklamaně odejde ke svému stolu.
„To musíš jinak,” radí druhý Angličan.
Zvedne se a jde za Irem: „Svatý Patrik byl teplej transvestita.”
„Fakt, jo?” A dál už nic.
I druhý Angličan se vrátí rozladěně ke svým kamarádům.
Třetí z nich řekne: „Teď koukejte, jak se to dělá!”
Zvedne se a jde za Irem: „Svatý Patrik byl Angličan!”
A Ir jen suše odvětí: „To mi už říkali tví kamarádi!”

Mistr nepřestával lidi upozorňovat, že žijí jako roboti: „Jak se můžete nazývat lidmi, když všechny vaše myšlenky, pocity a činy jsou mechanické, vyrůstají ne z vás samých, ale z toho, nač jste si zvykli?”
„Může něco zlomit naše návyky a osvobodit nás?” ptali se žáci. „Ano, uvědomění.” Na okamžik se zamyslel a pak dodal: „A katastrofa.”
„Katastrofa?”
„Ano. Jeden velice anglický Angličan mi kdysi vyprávěl, jak po ztroskotaní lodi uprostřed oceánu a hodinovém plavání s druhým Angličanem se mu nakonec podařilo odpoutat se od svých návyků a promluvit s druhým, aniž by je někdo představil!”
„Co řekl?”
„Řekl: ‚Promiňte, že vás oslovuji takto bez představení, ale plaveme tady správně do Southamptonu?’”

Angličan, Francouz a Ir se baví v baru o válčení. Angličan se chvástá: „Vy Francouzi bojujete akorát kvůli penězům a vy Irové kvůli území. To my Angličané bojujeme za čest.”
A Ir na to ledově praví: „No jo, jasný. Každej bojujeme za to, čeho máme nejmíň!”

Španěl zavítá do Londýna, kde stále prší. Ptá se hocha kterého potká na procházce: „Řekni mi, kdy u vás vlastně svítí slunce?”
„Nemám ponětí. Vždyť je mi teprve devět.”

„Chtěl bys žít v Anglii?”
„Ne. To ježdění vlevo by mne deprimovalo. Schválně jsem si to zkoušel u nás na D1, nechtěl bych to opakovat!”

Angličanka na pláži zpozorovala, že všechny ženy nosí vlasy ostříhané velmi nakrátko. Nechala se tedy v nedalekém kadeřnictví ostříhat a přiběhne za manželem s krátkými vlasy: „Podívej, Harry, vypadám snad ještě jako stará dáma?”
„Víš, že ne, drahoušku?” odvětí její Harry. „Teď vypadáš jako starej pán!”

Britská královna doprovází arcibiskupa z Cantenbury po svých stájích. Najednou si jeden z hřebců mocně upšoukne. Královně je to trapné a říká: „Ó, velice se vám omlouvám.”
Arcibiskup mávne rukou: „Ale, z toho si nic nedělejte. Upřímně řečeno, myslel jsem, že to byl ten kůň.”

Jde Angličan po ulici a vidí u jednoho domu jednonohého žebráka. Sice tyto lidi obvykle ignoruje, ale všimne si, že má chlápek na krku ceduli: „Falklandský veterán.”
Vzpomene si, o co tenkrát na Falklandech šlo a hodí chlápkovi pětilibrovku s přáním, aby ho provázelo štěstí. Žebrák odpoví: „Gracia, seňor.”

Zpráva o narození nového královského potomka ve Velké Británii vehnala britským rozvedeným mužům slzu do tváře.
Je to další dítě, se kterým se nikdy neuvidí, ale budou ho muset živit ze svých peněz.

Američan čte číslo z telefonního seznamu: „Tů wan sevn ou ou srí ou ou faif ou, wér em aj?”