Jeden mladý mnich se rozhodl, že odejde do horského kláštera a podstoupí těžkou zkoušku mlčenlivosti, která mu dovoluje říci jen dvě slova za deset let. Po prvních deseti letech jde za otcem představeným. Vejde do kanceláře, otec přikývne a on povídá: „Mizerné jídlo!”
Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich odejde. Uplyne dalších deset let a audience se opakuje, mnich tentokrát říká: „Tvrdá postel!”
Konečně po třiceti letech mnich předstoupí před otce se zamračenou tváří a říká: „Odcházím odtud!”
A otec se jen tak mírně usměje a povídá: „Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si jen stěžujete!”