Za totalitního režimu si povídají dva chlápci v hospodě: „Já mám bráchu na železnici, jezdí tam s těma novejma mašinama, co je nedávno vyrobili. Tak jsem si říkal, že se za ním skočím podívat na stanici. Přijel tam s takovým krásným novým vlakem, akorát že byl celej od obilí. Povídám mu: Člověče, kde jsi s tím jezdil? Vždyť máš všude obilí, za kapotou, v komíně, všude máš napadaný ty zrníčka. A on mi odpoví: No to se má tak. Dneska si to tak hasím 150 km/h po tý nový železnici a najednou 100 metrů přede mnou stojí na kolejích Jakeš. Schválně, co by jsi udělal na mým místě? Já jsem mu řek: No tak já nevím no, při tý rychlosti, ten vlak se blbě brzdí, no tak bych ho asi normálně přejel. Brácha mi odpoví: No vidíš! A ten blb mi zdrhnul do pole.”