Signál pro prázdný dům

„Ve středu jedou rodiče do města do divadla,” oznamuje Monika svému nesmělému chlapci, „tak přijdeš k nám, jo?”
„No jo,” leká se Martin, „ale jak to poznám, že skutečně odjeli?”
„To je jednoduchý,” ví si rady Monika. „Prostě přijdeš před dům a až rodiče odjedou, tak vykouknu z okna a hodím na chodník korunu. Až uslyšíš cinknutí, tak už jsem sama a můžeš přijít...”
Stalo se. Monika hodí z okna korunu, uslyší cinknutí a dychtivě čeká. Čeká, čeká, ale Martin nepřichází. Hoříc netrpělivostí, seběhne dolů a spatří ho, jak šmátrá po zemi a něco hledá.
„Proč nejdeš nahoru?” diví se.
„To počká, napřed musím najít tu korunu, ne?” vysvětluje. „Hlupáčku, vždyť já jsem ji uvázala na nit a zase vytáhla vzhůru!”