Rána vedle

Po ulici jde hnusná tlustá škeble a zastaví ji známý lichotník Standa Vomáčka.
„Jste tak krásná,” začne jako vždycky, „vypadáte nejvýš na pětadvacet.”
„Ty drzoune,” rozčílí se to ztělesnění ošklivosti, „mně je devatenáct!”